Číslo 24 obléká David Syrovec

14.10.2018 | Dušan Přikryl

Rozhovory

Fráňa: Už se pomalu blížíme ke konci s představováním nových posil, ale přece ještě nějaké jsou. Dalším, sedmým novicem v naší sestavě, je šikovný útočník s číslem 24 David Syrovec…

Proč jsi šel do Chocně, co Tě oslovilo? Byl jsi v kontaktu ještě s nějakým klubem, co rozhodlo pro Choceň?

Po skončení v juniorském hokeji jsem začal hledat nový tým a Choceň byla nejlepším výběrem. V kontaktu jsem byl ještě s dalšími dvěma týmy. Pro Choceň rozhodla moje touha hrát ve správné atmosféře, kterou fanoušci vytváří.

V jakých soutěžích a klubech jsi dříve hrál?

V dospělém hokeji jsem začal tuhle sezonu a je to super. Můj mateřský klub jsou Pardubice, kde jsem hrál až do juniorky. Na jednu sezonu jsem ve starším dorostu působil v Chrudimi a taky jeden čas v Kolíně.

Zažil jsi už v hokeji něco, na co jsi pyšný a budeš na to dlouho vzpomínat? A naopak špatný zážitek?

Na svůj největší hokejový zážitek pořád čekám, doufám, že bude s kluky tady v Chocni. Nejhorší věc byla, když jsem přišel o své zuby při zápase, ale teď už se tomu jenom usmívám.

Kam to chceš v hokeji dotáhnout?

Teď jsem na škole v Praze, takže hokejové cíle byly na druhém místě. Můj další cíl je, abychom to v Chocni dotáhli co nejvýše.

Jak se Ti tady zatím líbí a jak se Ti zdá parta?

Jak jsem říkal, v Chocni je skvělá atmosféra a tak si to člověk užívá. S kluky v šatně jsme dobrá parta, je sranda, a to je to hlavní.

S čím jdeš do sezony, máš od ní a od sebe nějaká očekávání?

Tuhle sezonu beru jako zapracování do dospělého hokeje a chci, abychom s kluky co nejvíce vyhrávali.

Máš nějaký hokejový vzor?

Jednoznačně Alexander Ovečkin.

Jak jsi se dostal k hokeji? Byl pro Tebe vždycky číslo jedna, nebo jsi zvažoval ještě jinou variantu?

Hokej jsem miloval už jako malé dítě, tak mě táta vzal na led, naučil mě bruslit a držet hokejku, rád na to vzpomínám. Hokej byl vždycky sport číslo jedna, do toho jsem hrával i tenis a in-line hokej, který hraji doteď.

Jak vypadá Tvůj den, když hrajete zápas, co všechno děláš?

Záleží na tom, jestli je středa nebo neděle. Ve středu jdu ráno plavat v rámci školy a na přednášku. V neděli si rád pospím. Jinak je ten zbytek stejný, dám si dobré jídlo, poslechnu si nějakou muziku a zakousnu něco sladkého.

Připravuješ se nějak speciálně na zápas a máš nějaký rituál?

Rituál žádný nemám, vždycky si akorát promítám v hlavě možné situace, které mohou nastat. Taky se snažím být pozitivně naladěný, to je základ.

Co říkáš na fanoušky, chtěl bys jim něco vzkázat?

Fanoušci jsou super! Líbí se mi, jak jsou do hokeje zapálení a podporují nás na všech zápasech. Je to radost hrát, když máte takovou podporu. Lidi, choďte na zápasy, my vám ukážeme, jak umíme hrát hokej, a buďte i dál nejlepší fanklub v lize.

Jaké Tě baví sporty, když nepočítáme hokej?

Rád sleduji fotbal, především anglickou Premier League a španělskou La Ligu. Fotbal i rád hraji, když je možnost, jdu si s kamarády dát hru.

Jaká jsi povaha, spíše klidnější, nebo naopak impulzivnější? Je něco, co Tě v hokeji rozhodí?

Určitě impulzivnější. Správný hokejista se nesmí nechat rozhodit, aby podal co nejlepší výkon.

Oblíbené jídlo, pití a oblíbená činnost?

Středomořská a asijská kuchyně, jednoznačně pivo a hra na kytaru.

Oblíbená hudba?

Rocková a metalová hudba, především skupina Metallica.

Co je pro Tebe nejlepším relaxem a odpočinkem?

Hrát na Playstationu, sledovat filmy s přítelkyní a číst si komiksy.

Aktuální články

Turnaj přípravek - Memoriál Jaroslava Krejzy