Brankář s číslem 1 - Rudolf Bernart

03.11.2015 | Dušan Přikryl

Rozhovory

Je na soupisce již od začátku sezóny, a proto je nejvyšší čas na anketní rozhovor. O to víc, když v posledním zápase proti HC Kohouti Česká Třebová podal velmi dobrý výkon.

Rudolf Bernart (narozen 1993) - nová brankářská posila HC Spartak Choceň:

Předem gratulujeme k výkonu v České Třebové. Bylo vidět, že si proti Kohoutům věříš. Jak se ti chytalo v tak vypjaté atmosféře?

Moc děkuji za gratulaci. Patří samozřejmě celému týmu. Musím potvrdit, že atmosféra byla opravdu skvělá. Od začátku jsem si to užíval. Nejen kvůli tomu, že jsme hráli zrovna proti Třebové, ale i kvůli tomu, že jsem se od začátku sezóny tak trochu hledal a konečně mě něco trefilo. Jsem rád, že jsme všem ukázali, že Spartak rozhodně nebude hrát druhé housle a jsem přesvědčený o tom, že naše výkony půjdou už jen nahoru.

Jak si se vlastně dostal k hokeji?

V 6 letech mě k němu přivedl spolužák ze školy, tak jsem si šel zkusit zabruslit a moc mě to bavilo. V útoku jsem ale dával hrozně moc gólů, tak mě trenéři raději dali do brány.

Tvoje předchozí působiště?

Do 5. třídy jsem hrál v rodném Hradci Králové. Poté kvůli neshodám kvůli sportovní třídě jsem přestoupil do pražské Slavie, odkud jsem dva roky hostoval v Jaroměři. Ta se potom spojila s Novým Městem a rok jsme hráli žákovskou ligu jako HC Metuje. Od 12 let jsem pak hrál v Pardubicích, kde jsem strávil krásných nějakých 8 let. Poté jsem hostoval rok zpět v Hradci Králové. Loňskou sezónu jsem chytal za Nové Město nad Metují. Letos před sezónou jsem měsíc trénoval v Kolíně, kde jsem byl od začátku domluvený, že až začne trénovat Choceň, připojím se k ní. S trenérem Kolína jsem domluvený, že v případě potřeby se mi ozve, ale víte jak to chodí...

Jak si se dostal na soupisku Chocně?

Někdy v létě mě naverboval Michal Křečan. Poté jsem se spojil s Pavlem Prachařem a domluvili jsme se. Pro Choceň hrála celkem blízká vzdálenost od mého bydliště a hlavně parta kluků, se kterými jsem se znal z Pardubic. Jako třeba Lukáš Pilař, David Vondráček, Martin Šejba, Filip Sajdl, Daniel Král a už zmiňovaný Michal Křečan. Z Hradce jsem znal i Jindru Kopsu.

Jak se ti v Chocni líbí?

Nemůžu si na nic stěžovat. Zázemí je v pohodě, parta v kabině šlape jak má. Po domácích zápasech dostáváme dobré jídlo, což je pro mě velice důležité. Jen zatím moje výkony zůstávají tak nějak za mým očekáváním, ale to přijde, nebojte.

Můžeš srovnat úroveň krajské ligy mužů se soutěží, kde jsi působil?

Oproti juniorským kategoriím se tu trochu méně bruslí, ale to Vám řekne každý. Kdybych měl porovnat Pardubický kraj s tím Hradeckým, tak Pardubický kraj je podle mého názoru na trochu lepší úrovni. Ne tak jako v šikovnovsti hráčů, ale spíše je rychlejší. Chodí zde i více lidí. Oproti druholigové přípravě tam takový rozdíl není. A krajská liga je oproti vyšším soutěžím jiná v tom, že se tu zase tolik nebrání. Je tu spousta situací 2 na 1, 3 na 1. A navíc hráči jsou chytří, takže kolikrát mě vykoupají do prázdné branky. To v juniorech tolik nebylo.

Jak se ti líbí hokejová atmosféra v Chocni?

To je naprostá bomba. Už před sezónou mi kluci říkali, ze Choceň je takový HockeyTown. A když jsem viděl, kolik lidí přišlo jen na přípravu... Celou sezónu fandí neskutečně, fanouškům Chocně patři velký obdiv, že fandili, i když se nám nedařilo. Máme nejlepší fanoušky v soutěži. Například zrovna v České Třebové jsme měli v publiku rozhodně navrch. Klobouk dolů.

Největší sportovní úspěch?

Asi v mládeži. Bronzová medaile extraligy staršího dorostu, následně i čtvrté místo o rok později se dá považovat za úspěch. Stříbro na mistrovství republiky 8. tříd bylo taky fajn.

Nejhezčí sportovní zážitek?

Těch je hrozně moc. Hokej mě baví, takže si užívám každou věc s ním spojenou. Celé moje působení v Pardubicích bylo hrozně krásné, už jen kvůli lidem, které jsem mohl poznat. Kdybych měl něco "vypíchnout".. Tak trochu jako slepý k houslím jsem se přimotal k pardubickému A týmu a jako náhradník jsem s ním objezdil finálovou sérii proti Brnu v roce 2012. Následné oslavy titulu byly super, užíval jsem si tam každou vteřinu. Nebo univerzitní derby, které jsme letos a loni s Univerzitou Hradec Králové vyhráli. A taky každý domácí zápas za Choceň je super zážitek.

Nejhorší sportovní zážitek?

Asi musím zase zmínit mistrovství republiky staršího dorostu. Po dvou dnech jsme měli dvě výhry a stačil nám uhrát bod na zlato. Ale od Slavie jsme dostali 6:1 a zbyl na nás "jen" bronz.

Podle tebe nejlepší hokejista na světě?

To dělím na nejlepší útočníky a obránce. Útočníci, když hrají spolu tak jsou to Michal Křečan a Martin Šejba. V obraně je podle mě nejlepší na světě David Vondráček.

Tvůj hokejový vzor?

Co se týče sportovního přístupu tak Michal Křečan. V bráně je to asi Janko Lašák.

Sportovní cíl?

Momentálně porazit příští kolo Moravskou Třebovou.

Svobodný nebo zadaný?

Je to komplikované ...

Oblíbené pití?

Rád bych řekl vodu, ale je to rozhodně Coca-Cola a Plzeň.

Oblíbené jídlo?

Hamburgery

Brunetky nebo blondýny?

Zatím mám štěstí spíš na blondýnu(y)